Dnes je to přesně 20 dní od mého příletu do Dublinu a konečně mám čas na psaní. Většinu času jsem trávil poznáváním města, zjišťováním, jak to tu funguje, a hledáním ubytování – což mi připomnělo život v Paříži. Stejné problémy všude.
V Dublinu panuje „ubytovací krize“. Většina budov nebyla navržena pro velké množství lidí, domky vypadají kouzelně, ale většina z nich má maximálně 1–3 patra.
Kouzlo dublinských domů je bohužel daleko od praktičnosti. S každým rokem přichází do Dublinu více lidí za prací nebo studiem, a jednoduše tu není dostatek místa. Tato situace je horkým tématem novin a parlamentních debat. Výsledkem jsou tisíce falešných inzerátů nabízejících podnájem, vysoké ceny (od 250 až po 1300 eur za pokoj, a od 1200 až do několika tisíc eur za dům či byt) a tisíce zájemců.
Další vzpomínkou na Paříž je počet dokumentů, které potřebujete k tomu, abyste si mohli něco pronajmout. Pokud si chcete oficiálně pronajmout byt, dům nebo i pokoj, pravděpodobně budete potřebovat následující: reference od předchozích pronajímatelů, pracovní reference (nejlépe z Irska), 1–2 měsíční kauci, irský bankovní účet atd.
Nejlepším způsobem, jak si najít ubytování, jsou Facebookové skupiny (s rizikem falešných inzerátů) nebo portály jako daft.ie či myhome.ie.
Práce
Pokud hledáte práci, je tu překvapivě mnoho nabídek. Můžete hledat na Facebookových skupinách, na portálu Gumtree.ie, kde najdete pracovní nabídky od úklidu až po IT specialisty. Další skvělou stránkou je jobs.ie, nebo se můžete projít po městě a během krátké doby narazit na desítky nabídek – v obchodech, barech, restauracích atd.
Minimální mzda v Irsku je 8,65 eur za hodinu, a od ledna 2016 se zvýší na 9,15 eur za hodinu. Průměrná pracovní doba je kolem 39 hodin týdně, s legálním maximem 48 hodin. Aby s vámi společnost uzavřela smlouvu, budete potřebovat PPS number (něco jako občanka pro sociální systém), které funguje také pro národní daňový systém.
Veřejná doprava
Co mě vyloženě šokovalo, byla veřejná doprava! Dublin jako město s 1,5 miliony obyvatel má naprosto šílený dopravní systém. V porovnání s menším Krakovem, kde veřejná doprava funguje perfektně 24/7, v Dublinu po 23:30 autobusem nepojedete.
Hlavním poskytovatelem dopravy jsou autobusy Dublin Bus, s více než 200 trasami. Dalšími možnostmi jsou tramvaje LUAS (2 linky) a příměstské vlaky DART. Pro všechny můžete koupit jednosměrnou jízdenku nebo použít Leap Card za 5 €, na kterou si dobijete kredit. Další variantou je měsíční jízdenka, ale ta funguje pouze pro jednotlivé operátory a stojí astronomických 147 eur!
Pokud potřebujete cestovat po 23:30 ve všední dny, nezbývá vám než si objednat taxi, které vás vyjde na 10–35 eur, nebo jet na kole. Cyklistika je v Dublinu velmi populární (a někdy i jediný spolehlivý) způsob dopravy. Použité kolo si můžete koupit od 50 eur výše.
Telefon
Další věc, kterou bylo třeba si zařídit, bylo irské telefonní číslo. Můžete si vybrat z operátorů jako Meteor, O2, Tesco Mobile, Three a Vodafone. Většina z nich nabízí podobné služby a ceny. Já jsem se rozhodl pro Tesco Mobile, kde za 15 eur dostanete 10 GB dat, neomezené volání a kredit si můžete nechat na SMS. Irsko má jedny z nejlepších mobilních tarifů v Evropě.
Náklady na život
Každodenní život tady není tak drahý, jak jsem očekával. Jídlo v běžných obchodech je docela levné, ale kvalita by mohla být lepší. Pokud chcete lepší kvalitu, samozřejmě si připlatíte. V centru se dá všude chodit pěšky, takže nemusíte používat autobusy.
Noční život je převážně v centru a ceny jsou podobné jak tam, tak na předměstí. Výjimkou je Temple Bar Street, slavná turistická atrakce, kde jsou ceny občas i dvojnásobné oproti normálu. Pivo vás tam vyjde na cca 7–8 eur, zatímco jinde můžete najít levnější za 3 eura. Normální cena je 5–6 eur. Oběd vás vyjde na 13–30 eur, klasické fish’n’chips kolem 10 eur.
Tak to je shrnutí mých prvních dní a týdnů v Dublinu. 🙂
PS: Počasí… není zrovna slavné. :)) Během jedné hodiny může pršet, foukat vítr tak silný, že nemůžete ani jít, a pak najednou slunce, modrá obloha a teplo… a pak zase déšť. :))
